Charakteristika vodních toků
Území Libereckého kraje je významnou pramennou oblastí na rozvodí Odry (Smědá, Lužická Nisa) a Labe (Jizera, Ploučnice). Vodohospodářský význam území podtrhuje existence dvou oblastí chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída (ochrana podzemních vod) a Jizerské hory a Krkonoše (ochrana povrchových vod ve srážkově bohaté horské oblasti).
Území Libereckého kraje se nachází na hlavním evropském rozvodí. Severní část kraje, tj. Frýdlantsko, Žitavská pánev a přilehlé části Jizerských hor jsou odvodňovány přes Odru do Baltského moře, zbývající (většinová) část území přes Labe do Severního moře. V rámci povodí Odry na území kraje zasahují především dvě hlavní povodí: 2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu a 2-04-10 Smědá a Lužická Nisa pod Smědou, podružné zastoupení mají povodí 2-04-06 Kwisa a 2-04-09 Lužická Nisa od Mandavy po Smědou.
V rámci povodí Labe se na území Libereckého kraje uplatňují především povodí 1-05-01 Jizera pod Kamenicí, 1-05-02 Jizera od Kamenice po Klenici a 1-14-03 Ploučnice. Okrajové zastoupení mají zcela na východě povodí 1-01-01 Labe po Úpu, zcela na západě pak 1-14-05 Kamenice a Labe pod Kamenicí. Vymezení hlavních povodí s vyznačením nejvýznamnějších toků znázorňuje následující obrázek.
Ohrožené úseky jednotlivých vodních toků
| Vodní tok / Úseky vodního toku | Popis vodního toku / vymezení ohrožených oblastí | Říční km | Obec | Rozsah ohrožení | Počet ohrož. osob | Pozn. |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Bobří potok | (1-14-03-070) – pramení u osady Příbram (západně od Verneřic) ve výšce 594 m n. m., ústí zleva do Robečského potoka v Novozámeckém rybníku ve 258 m n. m.; plocha povodí je 126,9 km2, délka toku 28,1 km, průměrný průtok u ústí 0,71 m3.s-1. Pstruhová voda – chráněná rybí oblast. Protéká převážně otevřenou zemědělskou krajinou, napájí soustavu Holanských rybníků. V doprovodu hodnotná mokřadní lada – zbytky nivních luk, rákosiny, ostřicové porosty aj. | 11,3-10,0 | Stvolínky | Drobná zástavba | ||
| Bulovský potok | (2-04-10-0240) – pramení 3,5 km východně od obce Bulovka a teče od hranic s Polskem sněrem na západ přes k. ú. Bulovka, Arnoltice (zde se stéká s Arnoltickým potokem), dále se stáčí na severozápad, pojímá četné přítoky (nejvýznamnější Rybí p. a Pertoltický p.) a v blízkosti Višňové se vlévá do řeky Smědá. | |||||
| Černá Desná | (1-05-01-0652) – pramení v blízkosti Zeleného vrchu (966 m n. m.) zhruba 4 km severozápadně od vodní nádrže Souš, pro který hlavním zdrojovým tokem. Plocha povodí toku je asi 18,5 km2. Pod vodní nádrží Souš se tok stáčí na jih a přes k. ú. obce Černá Říčka teče k obci Desná, kde se stéká s Bílou Desnou. | 3,3-1,8 | Desná v Jizerských horách | LB, PB: obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti | ||
| Černá Nisa | (2-04-07-016) – pramení východně od Olivetské hory ve výšce 820 m n. m., ústí zprava do Lužické Nisy ve Stráži n. N. ve 330 m n. m.; plocha povodí je 27,0 km2, délka toku 14,2 km, průměrný průtok u ústí 0,57 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda v celé délce, vodácky využívaný úsek od Rudolfova po Kateřinky. Tok převážně bystřinného charakteru, s velikým spádem a balvanitým řečištěm, na horním toku zbudována vodní nádrž Bedřichov („Černá Nisa"), menší nádrž v Rudolfově pod vodní elektrárnou napájenou podzemním kanálem z přehrady Bedřichov. Vodní síly bylo v minulosti využíváno pro množství průmyslových podniků v Kateřinkách (staré náhony). | |||||
| Dobranovský potok | (1-14-03-051) – pramení 1 km záp. od Cvikova ve výšce 375 m n. m., ústí zprava do Ploučnice j. od Dobranova ve 251 m; plocha povodí je 52,9 km2, délka toku 17,2 km, průměrný průtok u ústí 0,41 m3.s-1. Pstruhová voda, mírné znečištění. Tok částečně regulovaný, protékající zemědělskou krajinou, s nesouvislými stromovými doprovody, zpravidla bez větší hodnoty. | 6,5-0,0 | Dobranov | Zástavba v obci | ||
| Jeřice | (2-04-07-024) – pramení jv. od Poledníku v Jizerských horách, v nadm. výšce 815 m, ústí zprava do Lužické Nisy u Chrastavy ve 300 m n. m.; plocha povodí 77,8 km2, délka toku 19,4 km, průměrný průtok u ústí 1,03 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celém toku, horní část na území CHKO Jizerské hory. Tok většinou přirozeného rázu, v horní části bystřinný, s peřejemi a drobnými vodopády, na průtoku Mníškem částečně regulovaný, výraznější regulace na konci toku v Chrastavě. Mimo zástavbu v březích přirozená vegetace – lesní porosty nebo alespoň stromové doprovody. | 15,2-11,7 | Oldřichov v Hájích | LB, PB: obytné domy, | ||
| 11,7-3,8 | Mníšek | obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti | ||||
| Ještědka | (1-05-02-041) – pramení v blízkosti obce Světlá pod Ještědem, odkud pokračuje na jih přes obce Starý Dub, Český Dub (zde se k toku přidávají přítoky Rašovka a Smržovský potok), Loukovička, Bohumileč a Libič. Za Libíčí se Ještědka vlévá zprava do Mohelky. | |||||
| Ještědský potok | (1-14-03-003) – pramení na sz. svahu Ještědu ve výšce 798 m n. m., ústí zprava do Ploučnice ve Stráži pod Ralskem ve 305 m n. m.; plocha povodí je 48,9 km2, délka toku 18,4 km, průměrný průtok u ústí 0,46 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, chráněná rybí oblast, čistota vody I.-II. třída. Tok na průtoku zastavěným územím (Křižany, Žibřidice) nenásilně regulovaný, na dolním toku přirozeného rázu, v širokém mělkém údolí mimo osídlení, s vysokou krajinářskou hodnotou. | |||||
| Jindřichovický potok | (2-04-06-004) – pramení v těsné blízkosti hranic s Polskemasi 3 km severovýchodně od Nového Města pod Smrkem. Severním a severozápadním směrem potok protéká obcemi Dětřichovec a Jindřichovice pod Smrkem, odkud pokračuje směrem do Polska. | |||||
| Jizera | (1-05-01-001) – pramení jv. od Smrku v Jizerských horách – má dvě zdrojnice, jednu (hlavní) na polské straně, ve výšce 885, druhou na našem území, ústí zprava do Labe u Toušeně ve 169 m n. m.; plocha povodí je 2193,4 km2, délka toku 163,9 km, průměrný průtok u ústí 23,9 m3.s-1 (průměrný průtok v profilu – Turnov, pod ústím Libuňky 18,6 m3.s-1). Největší tok na území Libereckého kraje, který zprvu protéká územím CHKO Jizerské hory, dále po hranici Krkonošského národního parku, poté Jilemnickým a Železnobrodským Podkrkonoším, níže přetíná Ještědsko-kozákovský hřbet a u Turnova vstupuje do otevřeného rovinného terénu, které tok doprovází v celé délce mimo území Libereckého kraje. Vodohospodářsky významný tok, až k Dolánkám pstruhová voda, vodácké využití. Řeka Jizera je významným vodním tokem. Je zdrojem pro úpravnu pitné vody v profilu Benátky nad Jizerou a zejména Sojovice. Hlavní vodárna v Káraném pak je jednou z hlavních zásobáren pitné vody pro Prahu. Tok Jizery je na průtoku krajem většinou přirozený, bez rozsáhlejších regulací. Nejhořejší část na území NPR Rašeliniště Jizery představuje unikátní fenomén náhorního meandrujícího toku s výraznými štěrkovitými náplavy obklopenými největším rašeliništním komplexem v Jizerských horách, východně od osady Jizerka tok nabývá bystřinný charakter s balvanitým řečištěm. Až k Turnovu se střídají úseky s poměrně výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky, místy umělého charakteru (jezy), břehy jsou obvyklé srázné až skalnaté. Výrazným geomorfologickým útvarem je tzv. soutěska pod Bitouchovem u Semil, původně velmi úzká, ve 2. polovině 19. století odstřelem rozšířená do dnešní podoby. | 132,0-130,0 | Jablonec nad Jizerou | Převážně LB, PB: obytné domy (cca 120), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (cca 10) | ||
| 129,3-128,8 | Hradsko | obytné domy (2) | ||||
| 125,2-124,2 | Poniklá | obytné domy (3) | ||||
| 123,8-122,3 | Přívlaka | obytné domy (5) | ||||
| 122,0-121,0 | Horní Sytová | obytné domy (cca 10), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| 120,2-119,0 | Dolní Sytová | obytné domy (cca 30) | ||||
| 117,5-117,0 | Háje nad Jizerou | obytné domy (2), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| 112,0-109,0 | Benešov u Semil | obytné domy (10), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (2) | ||||
| 107,0-104,5 | Semily | LB, PB: obytné domy (cca 230), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (cca 25) | ||||
| 98,2-96,5 | Železný Brod | obytné domy (cca 135), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (5) | ||||
| 93,2-92,4 | Líšný | LB: obytné domy (cca 20), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| 91,5-90,5 | Malá Skála | LB: obytné domy (cca 30), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (5) | ||||
| 89,0-75,0 | Turnov: Rakousy, Trávnice, Dolánky, Nudvojovice, Přepeře | LB, PB: obytné domy (přes 150), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (více než 20) | ||||
| 75,0-70,8 | Příšovice | obytné domy (cca 80), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (cca 10) | ||||
| Kolem 70,0 | Svijany | obytné domy (cca 20), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| Jizerka | (1-05-01-020) – pramení v Horních Mísečkách ve výšce 1065 m n. m., ústí zleva do Jizery u Horní Sytové ve 385 m n. m.; plocha povodí je 85,8 km2, délka toku 21,5 km, průměrný průtok u ústí 2,14 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, většina toku na území KRNAPu. Tok s větším spádem, bystřinný, přirozeného rázu, doprovázený většinou hodnotnými lesními porosty. | 4,0-2,5 | Hrabačov | objekty podnikatelské a veřejní činnosti (1) | ||
| 2,5-0,0 | Víchová | obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| Kamenice | (1-05-01-058) – pramení na sz. svahu Černé hory ve výšce 975 m n. m., ústí zprava do Jizery v Podspálově ve 280 m n. m.; plocha povodí je 218,6 km2, délka toku 36,2 km, průměrný průtok u ústí 4,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití (rafting). Horní tok v CHKO Jizerské hory, zde vodárenská nádrž Josefův Důl. Významnými levostrannými přítoky jsou Bílá a Černá Desná, na druhé z nich vodní nádrž Souš. Tok s velkým spádem, bystřinného charakteru (balvanité řečiště), většinou přirozeného rázu, na průtoku zastavěnými územími Tanvaldu, Velkých Hamrů a Plavů regulovaný. Voda I.-II. třídy čistoty. | 29,0 - 25,0 | Josefův Důl, Dolní Maxov,Antonínov | LB, PB: obytné domy, chay | ||
| 23,0 - 22,0 | Albrechtice v Jizerských horách, Jiřetín | LB, PB: obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| 18,0-14,0 | Tanvald | LB: obytné domy | ||||
| 12,5-11,5 | Plavy | Mlýnská PB: obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| Kamenice | (1-14-05-001) – pramení pod Jelení skálou v blízkosti CHKO Lužické Hory a pokračuje jihozápadně pře Hraniční rybník směrem k obci Kytlice – Ústecký kraj (části Falknov, Hillův Mlýn a Mlýny), dále členitým terénem Libereckého kraje na západ k České Kamenici – opět Ústecký kraj. | |||||
| Liběchovka | (1-12-03-020) – pramení mezi obce Dubá a Vrchovany, odkud pokračuje směrem na jih až jihozápad (pobírá četné drobné přítoky) a za obcemi Deštná a Bukovec opouští katastrální území Libereckého kraje a vtéká do kraje Středočeského. | |||||
| Libuňka | (1-05-02-010) – pramení 2 km sv. od Libuně ve výšce 408 m n. m., ústí zleva do Jizery v Turnově ve 243 m n. m.; plocha povodí je 100,6 km2, délka toku 19,9 km, průměrný průtok u ústí 0,79 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, většina toku na území CHKO Český ráj. Tok relativně přirozeného charakteru, místy regulovaný, protékající většinou otevřenou krajinou, s břehovými doprovody dřevin. | |||||
| Lomnice | (2-04-10-016) – pramení na jihovýchodě katastrálního území Nové Město pod Smrkem zhruba 5 km od jeho zastavěné části, kterou následně protéká. Za Novým Městem do Lomnice přitékají četné vodoteče, z nichž největší jsou Ludvíkovský p., Ztracený p., Novoměstský p.). V Raspenavě se Lomnice vlévá zprava do řeky Smědá. | |||||
| Lužická Nisa | (2-04-07-001) – pramení nad obcí Lučany nad Nisou, ústí zleva do Odry na území Polska, státní hranici překračuje u Hrádku n. N. ve výšce 235 m; plocha povodí je 375,3 km2, délka toku 55,1 km na území ČR, průměrný průtok u státní hranice 5,4 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po Proseč, níže mimopstruhová voda; vodácky využívaný úsek z Liberce do Chrastavy; horní část toku na území CHKO Jizerské hory. V minulosti většina toku silně znečištěna, pod Libercem v V. třídě čistoty, po zprovoznění centrální ČOV v Liberci-Pavlovicích až do Chrastavy III. třída čistoty, níže IV. třída. | 49,1-41,4 | Jablonec nad Nisou | LB, PB: obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (cca 10) | ||
| 41,4-36,8 | Vratislavice nad Nisou | objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| 36,8-27,6 | Liberec | LB, PB: obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti | ||||
| 27,6-26,1 | Stráž nad Nisou | objekty podnikatelské a veřejné činnosti (3) | ||||
| 24,3-14,9 | Chrastava (Machnín, Andělská Hora) | LB,PB: obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (cca 10) | ||||
| 12,9-11,0 | Bílý Kostel | obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (3) | ||||
| 6,4-5,5 | Chotyně | obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (4) | ||||
| 5,5-1,4 | Hrádek nad Nisou | obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (2) | ||||
| 1,4-0,0 | ústí | obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (4) | ||||
| Mohelka | (1-05-02-034) – pramení v Kokoníně ve výšce 605 m n. m., ústí zprava do Jizery u Mohelnice nad Jizerou ve 225 m; plocha povodí je 176,7 km2, délka toku 43,2 km, průměrný průtok u ústí 1,82 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, na území kraje pstruhová voda. Tok zčásti přirozeného charakteru, v zastavěných územích (Rychnov, Hodkovice) regulovaný, protékající výrazným údolím s ± zalesněnými svahy. Voda relativně čistá – uváděn výskyt mihule potoční a vydry. | 38,3 - 36,4 | Rychnov u Jablonce n. Nisou | LB, PB: obytné domy | ||
| 30,8-29,8 | Hodkovice nad Mohelkou | LB: obytné domy | ||||
| 21,8-21,0 | Třtí | PB: obytné domy | ||||
| Mumlava | (1-05-01-006) – pramení na sv. svahu Kotle ve výšce 1360 m n. m., ústí zleva do Jizery pod Kořenovem v 570 m; plocha povodí je 51,1 km2, délka toku 12,2 km, průměrný průtok u ústí 1,82 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, protéká územím KRNAPu; čistota vody I. tř. Tok výrazně bystřinný až peřejnatý (známé Mumlavské vodopády), bez rozsáhlejších regulací, až na výjimky protéká souvisle zalesněným územím. | |||||
| Oleška (Semilská; LP Jizery) | (1-05-01-035) – pramení u Rovnáčova ve výšce 541 m n. m., ústí zleva do Jizery v Semilech ve 315 m; plocha povodí je 171,1 km2, délka toku 34,2 km, průměrný průtok u ústí 1,74 m3.s-1. Pstruhová voda na celém toku. Protéká vrchovinným územím Podkrkonoší s venkovskou zástavbou a s nesouvislým zalesněním, zejména na příkřejších svazích nad říčkou. Tok nenásilně regulovaný až přirozený, jen mírně znečištěný. | 17,8-15,0 | Bělá u Staré Paky | obytné domy | ||
| 13,5-10,0 | Libštát | LB, PB: obytné domy | ||||
| 10,0-8,0 | Košťálov | LB, PB: obytné domy | ||||
| 5,0-4,5 | Slaná - Sutice | LB: objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| 4,0-2,8 | Slaná - Bořkov | PB objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| Oleška (Frýdlantská) | (2-04-09-002) - pramení v SZ části CHKO Jizerské hory v blízkosti NPR Jizerskohorské Bučiny. Teče severním a severozápadním směrem přes obce Dětřichov a Heřmanice) hranice s Polskem). Na území Polska se vlévá do Lužické Nisy. | |||||
| Panenský potok | (1-14-03-015) – pramení 0,5 km východně od Jítravy v západním úbočí Vápenného, cca 650 m n. m., ústí zprava do Ploučnice v Mimoni ve výšce 275 m; plocha povodí je 133,2 km2, délka toku 28,8 km, průměrný průtok u ústí 1,10 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda. Část toku až po Jablonné v Podještědí souvisle regulována, s lemovou výsadbou kanadských topolů, níže relativně přirozený průtok zachovalou nivou se zbytky vlhkých luk, zčásti opuštěných. Břehové doprovody dřevin jen nesouvislé, místy pravidelně vyřezávané. Voda mírně znečištěna. | 17,7-15,8 | Jablonné v Podještědí | obytné domy (80), objekty podnikatelské a veřejné činnosti (2) | ||
| 8,5-3,4 | Brniště, Velký Grůnov | obytné domy | ||||
| 3,4-1,7 | Pertoltice p. Ralskem | obytné domy | ||||
| 1,7-0,0 | Mimoň | LB, PB: obytné domy | ||||
| Ploučnice | (1-14-03-001) – pramení na jz. svahu Ještědu ve výšce 654 m n. m., ústí zprava do Labe v Děčíně ve 122 m n. m.; plocha povodí je 1193,9 km2, délka toku 106,2 km, průměrný průtok u ústí 8,60 m3.s-1 (v České Lípě 4,89 m3.s-1). Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda až po Hamr, vodácky využíván úsek od Stráže p. R. po Malou Veleň. Významné napájení toku z podzemních vod; čistota vody většinou ve II. třídě. Tok z velké části přirozeného charakteru, s meandrujícími úseky v široké zachovalé nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou. Od Stráže pod Ralskem po Mimoň tok regulován v souvislosti s těžbou uranu, což vedlo k nevratnému poškození jedinečných mokřadních biotopů s množstvím ohrožených a vzácných druhů organismů. Pod Mimoní v naplaveninách zjištěna v nedávné minulosti radioaktivní kontaminaci z těžby uranu. | 89,0-81,0 | Stráž pod Ralskem | obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti + nebezpečí zpětného vzdutí do odtokového kanálu | ||
| 81,0-78,2 | Noviny pod Ralskem | Nebezpečí zátarasů | ||||
| 74,5-72,2 | Mimoň | obytné domy | ||||
| 36,3-34,0 | Česká Lípa | LB, PB: obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti | ||||
| 30,5-24,3 | Stružnice, Jezve | PB: obytné domy | ||||
| 23,0-21,2 | Horní Police | LB: obytné domy | ||||
| Robečský potok | (1-14-03-063) – pramení 0,5 km sev. od Bílého Kamene ve výšce 277 m n. m., ústí zleva do Ploučnice pod Českou Lípou ve 241 m n. m.; plocha povodí je 286,5 km2, délka toku 1,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda. Tok prochází biologicky nejcennějšími územími Českolipska – na horním toku leží Břehyňský rybník s navazujícími rašelinnými smrčinami, bory a olšinami, níže pak Máchovo jezero, dále pak mokřadní lada u Jestřebí, jež navazují na Novozámecký rybník. Pod Zahrádkami se tok zařezává do pískovcového podloží, kde vytváří soutěsku NPP Peklo. | 22,5-18,0 | Doksy | obytné domy | ||
| 7,6-5,0 | Zahrádky | obytné domy | ||||
| 1,2-0,0 | Česká Lípa | obytné domy | ||||
| Bílá Nisa (Rýnovická Nisa) | (2-04-07-006), je pravostranným přítokem Lužické Nisy, který pramení nad Bedřichovem, v oblasti Klikvové louky. V některých mapových podkladech je označována jako Lužická Nisa, což je nedorozumění, neboť ta má svůj pramen (v terénu zřetelně označený) poblíž Nové Vsi nad Nisou. Soutok se nachází u Rýnovic (Peklo). | |||||
| Řasnice | (2-04-10-020) – pramení na sv. svazích vrchu Vyhlídka ve výšce 442 m n. m., ústí zprava do Smědé ve Frýdlantě ve 280 m n. m.; plocha povodí je 32,3 km2, délka toku 16,3 km, průměrný průtok u ústí 0,3 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celém toku. | |||||
| Smědá | (2-04-10-001) – pramení ve východní části Jizerských hor, kde má tři zdrojnice – Bílou, Hnědou a Černou Smědou, které se spojují pod Smědavou; přetíná státní hranici s Polskem u Vsi ve výšce 209 m n. m.; plocha povodí je 273,8 km2, délka toku 45,9 km, průměrný průtok u státní hranice 3,61 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po jez na Hartě, níže mimopstruhová, vodácky využívaná z Bílého Potoka do Raspenavy. Horní část toku na území CHKO Jizerské hory. | 25,4-23,7 | Frýdlant v Čechách | obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (2) | ||
| 16,5-11,0 | Višňová (Víska, Předlánce) | LB, PB: obytné domy | ||||
| 5,0-4,5 | Černousy (Boleslav) | LB,PB: obytné domy, objekty podnikatelské a veřejné činnosti (1) | ||||
| Svitávka | (1-14-03-038) – pramení na německé straně poblíž Dolní Světlé pod Luží, přitéká ve výšce 505 m, ústí zprava do Ploučnice i Brenné ve 253 m; plocha povodí je 132,5 km2, délka toku 37,4 km, průměrný průtok u ústí 1,16 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití. Významné pravostranné přítoky: Hamerský potok a Boberský potok (Bobrava). Horní část toku na území CHKO Lužické hory, tok zčásti regulovaný (na průtoku zastavěnými územími), zčásti přirozeného rázu, v ± neudržované nivě mimo souvislejší zalesnění. V Lindavě nedávno provedena drastická regulace, níže tok téměř souvisle bez větších regulací (s výjimkou Zákup), s pionýrskými luhy s vysokým podílem neofytní květeny. Na nejdolejším toku niva široká, tok meandrující. Čistota vody průměrná, místy až zhoršená. | 25,2-6,2 | Velenice | obec | ||
| 6,2-0,0 | Zákupy | LB, PB: obec | ||||
| Šporka | (1-14-03-055) – pramení 0,7 km východně od Polevska ve výšce 517 m n. m., ústí zprava do Ploučnice pod Českou Lípou ve 242 m n. m.; plocha povodí je 70,1 km2, délka toku 21,4 km, průměrný průtok u ústí 0,61 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, čistota vody do III. třídy. Nejhořejší část toku v CHKO Lužické hory, dále delší průchod zastavěným územím Nového Boru a Skalice u České Lípy – zde tok regulován, bez většího biologického významu. V dolní části tok přirozený v široké, avšak dlouhodobě neudržované nivě s komplexem degradujících mokřadních lad – původně hodnotných aluviálních luk. | 14,6-12,5 | Skalice | obec | ||
| 12,5-2,8 | Častolovice, Manušice | obec | ||||
| 2,8-1,0 | Horní Libchava | Obec | ||||
| 1,0-0,0 | Dolní Libchava | obec | ||||
| Vošmenda | (2-04-09-002) – pramení asi 1 km východně od města Vysoké nad Jizerou a pokračuje jihozápadním směrem přes Dolenec (část obce Roztoky u Semil). Mezi Bozkovem, Horskou Kamenicí a Spálovem se Vošmenda vlévá do Kamenice (asi 1,5 km před soutokem s Jizerou). | |||||
| Žehrovka | (1-05-02-024) – pramení 1 km. od Maršova ve výšce 375 m n. m., ústí zleva do Jizery u Březiny ve 231 m; plocha povodí je 95,9 km2, délka toku 23,8 km, průměrný průtok u ústí 0,50 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, střední a dolní tok na území CHKO Český ráj. Na dolním toku rybník Žabakor. |